Naše parta, se kterou nepočítal nikdo (včetně nás samých), sice nevyrvala z rukou zlaté medaile sovětským „taky-amatérům“, ale stejně to byl příběh Hollywoodských rozměrů. Velikou shodou okolností jsme pro příští sezónu proklouzli do Krajské ligy. Do soutěže, na kterou zatím nemáme výkonnost. Zkušenosti z tamních těžkých zápasů nás k tomu teprve posunou. V téhle sezóně už nás čekají jenom titulky:

2 Větrolam – Patrik Abraham (0,5/12)

V září přijal roli náhradníka, který proti těžkým soupeřům zaskočí, aby si spodek soupisky mohl odpočinout a vršek zahrát proti přijatelnějším soupeřům. Odehrál všechny zápasy a v dubnu je z něj neformální kapitán družstva o jehož slovech mladší spoluhráče ani nenapadne pochybovat. Procentuální úspěšnost 4,2 % je nejspíš nejnižší nenulové skóre v historii soutěží družstev napříč ŠSČR. Přesně podle pravidel Hollywoodu přišel jeho drobný zisk za stavu 3-1 a na tabuli tak připsal poslední dva zápasové body, které se více než 24 hodin poté ukázaly postupovými.

3 Pilíř – Tomáš Martínek (6,5/12)

V ragby patří čísla 1 a 3 nejtěžším váhám, stejně tak tomu mělo být na naší soupisce. Matěj Šťastný patřil do týmu ročníkem narození, ale sociálně patří spíš k předchozí generaci, která už si zkoušela druhou ligu dospělých. Místo bodů dodal jen tři omluvenky. Tomáš tak odehrál druhou šachovnici a přesto přinesl nejvíc bodů z celého týmu. Proti soupeřům s Elo průměrem 1233 skončil nad čarou.

Patrik Abraham – Tomáš Martínek

4 Benjamínek – Martin Jelínek (5/12)

O hlavu větší soupeře porážel, od soupeřů větších o dvě hlavy sklízel uznání. V základní části klopýtnul jen v prvním kole, pak už tým podržel. Z MČR8 si přivezl blbou náladu a v nadstavbě tým podržel jeho. I on však v Neratovicích uhrál partiový bod, bez kterého by nám postup unikl.

Tomáš Martínek – Martin Jelínek

5 Joker – Jakub Zverec (0/1)

Mezi čtyřmi kandidáty na poslední místo v základní sestavě dostal přednost před třemi nováčky. Z party, která během loňského kalendářního roku postupně přestala chodit na tréninky, vydržel u šachů nejdéle. Nakonec i na něj dolehly chmury. Podle domluvy přišel odehrát ranní partii na domácím srazu. Postupně odevzdal všechny čtyři lehké figury, a na příští trénink už přišla jen omluvenka. Z žolíka se stal Joker.

6 Vlčák – Štěpán Mudroch (4/12)

Druhý supermladík v základní sestavě udělal během sezóny veliký pokrok. S lepší technikou přišlo i lepší sebevědomí (tím i time management) v rapidech, takže by si letos měl poprvé zahrát i KP jednotlivců. S vážným tempem nemá na rozdíl od kolegů potíže. Když šlo do tuhého, zakousnul se a nepustil. Spolehlivě tak nosil body především z těch dlouhých partií, na nichž závisel výsledek celého zápasu.

Josef Erben – Štěpán Mudroch – Martin Jelínek

9 Spojka – Josef Erben (5,5/10)

Přeborník ZŠ Bělá pod Bezdězem v září porazil i mladší, ale výrazně zkušenější Sáru Hašuľovou, čímž si vysloužil pozvánku do týmu. Výškovou převahu nad soupeři zpravidla využíval, ale občas se mu nevyhnuly velké chyby. Chyběl jen v době, kdy plnil roli levé spojky ve svém hlavním sportu (házená), dopoledne před tím neváhal přijet do Neratovic na otočku na jednu partii.

10 Parťák – Zdeněk Škoda (3/6)

Polovinou možných bodů přispěl i bronzový z bělského školního přeboru. Druhý příslušník generace online bleskovek se s vážným tempem srovnával ještě obtížněji než Pepa, ale také to dokázal se ctí. Jeho rychlý bod proti Vlašimi B nakopnul tým k nejcennější výhře sezóny.

Zdeněk Škoda (vpravo) na archivním snímku ze školního přeboru

11 Smolař – Jaroslav Palaczuk (3/3)

Když před rokem směřoval k rozpadu kroužek na 6.ZŠ v Mladé Boleslavi, Jára rezolutně prohlásil, že pokračovat chce s Martinem v Bakově. Mezi naše mladší žáky skvěle zapadnul, ale termínovník soutěže mu nepřál. Během obou turnajů základní části byl zrovna nemocný. Do nadstavby mohl naskočit aspoň na sobotu. Chybám se úplně nevyhnul, ale zahrál parádně. V příští sezóně ho čeká mnohem těžší práce v základu.

Štěpán Mudroch – Jaroslav Palaczuk

15 Neposeda – Jan Cicák (1,5/2)

Letošního nováčka jsme dopsali na soupisku pro nadstavbu. Při premiéře ve vážných partiích mu svítila očička stejně jako na prvním tréninku. Jeho nadšení nešlo ubrzdit, ale i soupeři mu nabídli příležitosti, kterých uměl využít. V neděli uhrál víc bodů, než zbytek týmu dohromady. Až přijde se zkušenostmi klid, bude oporou týmu.

Štěpán Mudroch – Josef Erben – Jan Cicák

Námět – Rodiče všech jmenovaných

Bez jejich zájmu a pochopení by to nešlo.

Scénář – Martin Richter, Petr Jelínek, Pavel Švejdar, Petr Kolman

Trenérský tým, který v této sezóně zajišťoval středeční přípravu.

Kamera – Pavel a Petr Švejdarové

Otec a syn se podíleli na hladkém chodu týmu za oponou. Vedle dopravy na venkovní turnaje zajistili i organizaci domácího turnaje včetně role rozhodčího.

Režie – Petr Jelínek (2,5/5)

Odkoučoval všechny zápasy, takže řešil pět nabídek remízy a zbaběle všechny přijal. Tři triviální už stály na šachovnici. Jedna volba v rozhodnutém zápase byla snadná. Druhá pozice byla pro zkušené oko prohraná, bylo by neslušné dárek odmítnout. O sestavě rozhodoval v jediném utkání, jedenáctkrát jenom napsal do zápisu přítomné ve správném pořadí. Nechápu, z čeho ho večer vždycky bolely nohy. Ale prý to stálo za to.

(c) ŠO Sokol Bakov nad Jizerou (+5 =0 -7; 29/72), 1977-2025