Rovnostářská společnost – KP mládeže rapid (Konětopy)
Titulek neodkazuje na dějiště. Loňskou chodbu socrealistického kulturního domu jsme vyměnili za kapitalistickou vesnickou hospůdku, kde byl sál plně k dispozici šachistům.
Odkazuje na výsledky. V sedmi kolech jsme sice zaznamenali sedm bodů. ale vzhledem k tomu, že naše výprava byla dvoučlenná, nejednalo se o úplnou díru do světa. Zůstali jsme pěkně v řadě. Ale ani na tom ještě není nic zvláštního. Zůstaňte u svých přijímačů.
Kategorie H12
Nejstarší kategorii H14 jsme neobsadili, v prostřední kategorii si Štěpán Mudroch měl možnost vyzkoušet, co ho čeká po prázdninách. Po přechodu mezi starší žáky bude v turnaji patřit k nejmladším, tak jako v Konětopech. Výsledkově mu generálka vůbec nevyšla, ale herně to bylo lepší. Už před turnajem byl zjevně nerozehřátý a hodně pomalu hrál i v prvním kole. S nejtěžším soupeřem dne se dostal do lepší koncovky, ale s pouhou minutou na hodinách. Partie ještě zdaleka nebyla rozhodnutá a Štěpán logicky v časové tísni chyboval a prohrál.
Ve zbytku turnaje už s časem hospodařil lépe, ale to je vždy na úkor pozice na šachovnici. Tedy, pozice míval slušné, ale nakonec z nich dokázal vytěžit jen dva body. O dobrou pověst našeho okresu se postaral Marek Čančík z TJ AŠ Mladá Boleslav, který se z druhého místa kvalifikoval na podzimní MČR do Harrachova.
Kategorie H10
Dvě postupová místa byla pro Martina Jelínka dost vysoko položená laťka. Přímý postup měl jen Vojta Vrátný a do kategorie H10 tentokrát patřil i ročník 2015. Startovní listina byla opravdu silná i na začátku druhé desítky. Bohužel seznam soupeřů, před nimiž má Martin respekt, je pořád dost krátký.
První kolo ještě vypadalo (z hlediska soustředěnosti) nadějně, ale ukázalo se, že to bylo spíš srovnáním se zbrklým soupeřem. V druhém kole Martin porušil všechna pravidla zahájení dvojtahem dámou. Když ji soupeř napadl, začal poprvé v turnaji opravdu přemýšlet. Pravda, vymyslel, že je vhodné vyvíjet i lehké figury. Jenže při tom nechal stát na místě tu nebohou dámu. V dalším pokračování si slabou chvilku vybral i soupeř, který odtáhnul svázanou figurou a materiál se tak vyrovnal, což Martinovi v koncovce stačilo k výhře.

Pohled do sálu
Poučením z partie asi bylo, že po výhře se není třeba poučit. Viktorii Kammové po malé rošádě jednotahově odevzdal nejprve g-pěšce, pak h-pěšce a pak teprve začal bojovat. Ve skutečnosti ale bylo zřejmé, že jde jen o odkládání nevyhnutelného matu. V dalších kolech už kvalita hry stoupala (úměrně tomu, kolik času spotřeboval soupeř – na jeho čas se mu přemýšlelo lépe) a přibývaly body.
V předposledním kole si Martin zahrál na jedničce. Bojoval čestně, ale Vojtu Vrátného může porazit, ne porážet. Tentokrát si naivně vzal v mírně horší pozici otráveného pěšce, protože neviděl třítahový mat.
V závěrečném kole se zase potil jen soupeř, takže Martin zapsal solidně vypadající výsledek 5/7. Postupové šance byly jasně mimo dosah už před posledním kolem. Na pět bodů by se dalo postupovat jen při velké shodě výsledků, a to pouze s výrazně lepším pomocným hodnocením. Martin sice prohrál jen s medailisty (kategorie H10 i D10), ale jinak nepotkal nikoho ze špičky, což je určitě smůla z tréninkového hlediska. V rovnostářské společnosti skončil devátý, přestože ztratil jen půl bodu na vítěze (přesněji pětici vítězů).
Místa v Harrachově si vybojovali Jan A. Urbánek (Šachy Polabí) a Petr Hroník (KŠ Říčany 1925).