O vánočního kapra z perníku (RŽL Dobrovice)
Podzimní polovinu Regionální žákovské ligy uzavřel tradičně turnaj O vánočního kapra v Dobrovici. Naše výprava byla tentokrát opravdu skromná, početně nás překonal i kroužek ZŠ Kosmonosy.
Starší žáci
Velmi nadějně do turnaje starších vstoupil Jára Palaczuk, který si z prvních čtyř kol připsal tři body. Pěkně přitom vypadala i prohraná partie, v niž šel do mírně lepší koncovky. Pak ale bohužel došla šťáva a po závěrečném sedmém kole se vrátil do spodní poloviny výsledkové listiny.
Školní kroužek
Z Kosmonos i tentokrát přijeli tři nadšení šachisté. Jan Loquens i Petr Šíma už ve třetím kole výhrou ukázali, že spodní příčky hodlají nechat nováčkům. Svůj první turnaj si zahrál Josef Pudil. Chytil se až v kole čtvrtém, zato pořádně. Po pěti kolech už měli všichni tři po dvou bodech.
Obě derby, na která došlo, se tak odehrála mimo spodní šachovnice. Honza sice prohrál obě, ale mezitím získal třetí bod. Petr k bodu přidal půlku v partii, kde přišel o figurky, ale zbrklému soupeři uvíznul v patu. Pepíno přidal dokonce výhru a jeho čtyři body z devíti patří mezi nejlepší debuty v RŽL. Celkový počet bodů tak výprava ZŠ Kosmonosy dokázala oproti Podzimní rošádě zdvojnásobit.
Mladší žáci
Na kapra pro vítěze kategorie si dělal zálusk Martin Jelínek a v prvním kole vstal od šachovnice nejrychleji (s bodem). Druhé kolo ještě proběhlo standardně až na klopýtnutí dvojice výše nasazených. Ve třetím kole dal zbytečně Dominiku Sajdlovi pěšce a pořádně se nadřel na prosazení jiného. Tím začala brutální jízda ve stylu mezipásmových turnajů 70. let.
Místo mlýnu Sovětů to byl mlýn Polabí. Každá partie na ostří nože až do závěru kola, a po minimální přestávce rovnýma nohama do stejné řeky. Jen v pátém kole v posledním souboji neporažených potkal pražského Filipa Béma.
Prohraná partie nakonec rozhodla nejen o držiteli kapra v H10 (letos už moderněji perníkového), ale i o pořadí v celém turnaji mladších. Oba čeští (Bohemian) náhradníci pro MČR do deseti let si udrželi na zbytek pole půldruhého bodu náskoku.
V Martinově případě s velkým štěstím, kvalita partií s únavou logicky klesala. To, že devět kol bez přestávky není dobrý nápad, bylo totiž poznat i na soupeřích. Honza Jílek pro nás sice vykřesal jiskřičku naděje, když Filipa v posledním kole porazil, ale náskok v pomocném hodnocení se smazat nepodařilo.
