S bílkovinama je problém všude. Někde je jich moc a někde málo.

(MUDr. Numira Cassa Thombo from Bujumbura alias Mireček)

Podobně jako loni, vynesly turnaje Regionální žákovské ligy dvěma našim hráčům místo v závěrečném mládežnickém turnaji sezóny. Po oddělení kategorie H10 se Martin Jelínek dokázal letos kvalifikoval i mezi staršími do kategorie H12.

Matěje Šťastného, který z mládežnických kategorií odrostl, měl nahradit Štěpán Mudroch. Jeho 14.místo v kategorii H12 bylo ještě postupové, ale z termínových důvodů se omluvil. Druhým hrajícím členem výpravy tak byl Tomáš Martínek, který se rapidům spíše vyhýbá, ale jeho výkony v klasice mu opět vynesly divokou kartu Komise mládeže.

S bílkovinami bylo vše v pořádku. Obědy u Zlatého lva našim hráčům evidentně svědčily, po oba hrací dny přicházely výhry kolem poledne. Nezdravá spotřeba času ale měla na výsledky vliv rozhodující.

Kategorie H12

Martin jel do Mšena v zásadě zbytečně, od běžných rapidů RŽL se jeho turnaj nelišil. V prvním kole prohrál ještě jakžtakž soustředěný, ale výsledek potvrdil jeho předturnajový pocit (bude to nuda). Po obědě tedy zrychloval. Dvěma výhrami si sice vysloužil kvalitního soupeře – až příliš kvalitního i za normálních okolností. Bohužel jen do čtvrté klasické partie v jednom dni, kdy už měl nárok mít hlavu vypnutu.

Martin Jelínek

V neděli ráno odehrál jedinou kvalitní partii proti Honzovi Chaloupkovi. Spolutáborník z Alfonsky (přihlášky na letošní ročník jsou stále otevřeny) je jedním z mála vyvolených, k nimž má Martin dostatek respektu, aby neodehrál celou partii na přídavky.

Po porážce v čestném boji už vyletěl i hlavní jistič. Ve zbytku dne už s ním byla rozumná řeč jen o tom, zda si při výhře na hodinách naklikal osm minut nebo jen šest (soupeř se snažil, ale i tak se mu přihodil nepřípustňák). Tři body ze sedmi partií, šachový přínos marginální.

Kategorie H14

Tomášovi fanoušci nemuseli na první chybu čekat dlouho, povedla se mu v prvním tahu turnaje. Dál pokračoval pomalu a nekoncepčně, tlak narůstal – psychický i časový. Když se ve 14.tahu rozletěla jeho pozice na tisíc kousků, měl už na hodinách méně než polovinu času a i pak už šlo všechno z kopce.

V druhém kole byl na pěti minutách už ve 20.tahu, tam ale nečekanou hrubku zahrál soupeř a příštích 50 tahů mi i přes výhru dalo námět k rozboru, jak se na hru v časové tísni podívat z nadhledu. Kombinatorické cvičení o tom, že i když je každý tah snadný, udělat jich bez chyby velké množství není pravděpodobné, bylo pro zbytek turnaje prorocké.

K časovce se Tomáš nedostal jen ve třetím kole, kdy soupeře smetl ve vydařené miniatuře. Oboustranně kvalitní bylo čtvrté kolo proti Lence Kváčové, které bylo odvetou za maratón z říčanského srazu KPŽD (tehdy taktéž ve čtvrté partii dne). Od dvacátého tahu ale situace na hodinách přestala být tak vyrovnaná, jako pozice na šachovnici. O deset tahů později už časová tíseň prošla dveřmi. Ještě než se stihla usadit, zapomněl Tomáš evakuovat dámu ze soupeřčina rohu ringu a bylo rozhodnuto.

Neděle

V nedělním ranním kole bylo rovné zahájení spíše výsledkem šťastného vyvážení oboustranných nepřesností. Pak ale Tomáš získal pěšce a aktivní figury s tradiční kompenzací (horší čas). Soupeř strávil přes deset minut nad jedním tahem (nepovedeným, leč nepotrestaným). Hned v příštím tahu si vysloužil terčík za nepřípustný tah. Vše vypadalo rozhodnuté, ale zase to byl Tomáš, kterému nejdřív utekl všechen čas cedníkem, aby pak přehlédnul věž a partii ztratil.

Tomáš Martínek

V šestém kole se Tomáš pustil do dobrodružství, když si vzal kvalitu, za kterou měl soupeř útok. Ten ale nebyl přesný, materiál Tomášovi zbyl a postupně naskakovaly i úroky, takže vzniklá pozice se hrála dobře i s pěti minutami na hodinách. Tak dobře, že další přehlédnutí věže partii nestálo, to už se spojení pěšci rozběhli do dámy.

Sedm klasických partií za víkend je moc i na starší žáky. To tentokrát předvedl Tomášovi soupeř, kterému ze standardního zahájení vypadl jeden tah. V šestém tahu z toho byla handicapová partie s jezdcem navíc. I tu dovedl Tomáš až k pěti minutám, ale tentokrát bylo vše pod kontrolou.

Výsledky

Mít tak kouzelný mlýnek, semleli bychom ty dva dohromady a vypadli by nám dva adepti na medaile. Bez mlýnku oba až do šestého kola střídali výhry a prohry stejně, jako se v tenisovém tie-breaku střídá podání. Pohybovali se tak celou dobu uprostřed startovního pole.

Tomáš (11. nasazený) rytmus dodržel do konce, odměnou mu bylo 14. místo a tedy i jedna z patnácti věcných cen. Martin (22. nasazený) má v této kategorii na vylepšení 31.místa možná ještě tři pokusy.

Mlýnek nemáme, tak budeme v příští sezóně trpělivě a postupně hlavy nastavovat. Tedy, začít můžeme  už příští týden na Fide Open Klatovy.

Chess-results

Letos se poprvé odehrál středočeský Krajský přebor jednotlivců HD10 odděleně od ostatních kategorií. Zkrácení tempa v postupové soutěži ze 45+0 na 25+5 nesklidilo na chodbě mnoho pochval od trenérů (logicky – Mistrovství Čech se hraje 90+30). Zato hráči se za něj postavili činy přímo na sále. Časová tíseň byla neznámým pojmem a turnaj utíkal rychleji než by měl.

Další novinkou bylo, že turnaj byl otevřeně otevřený (loni byl formálně uzavřený na kvalifikaci, ale míst bylo ažaž). To nám sice umožnilo vzít s sebou dva nadšené nováčky, ale náborovou funkci by asi mohl plnit raději KP v rapidu. V kategorii H10 už snad nemusíme předstírat, že hráči ještě neumí psát. Kdyby se snad někdo zapomněl kvalifikovat, podkladů pro rozdělení divokých karet už by se taky dalo najít dostatek. Myslím, že v současném formátu bude nový turnaj těžko hledat raison d’être nebo alespoň racje bytu.

Nováčci

Ester Vyšohlíd už měla za sebou jeden oficiální turnaj, ale po necelém pololetí v kroužku to ještě byla velká výzva. I tentokrát sehrála pár nadějných partií, ke konci turnaje už pozornost opadala a hrála hodně pasivně, což nikdy nebývá cesta k bodům.

Ester Vyšohlíd

Eliáš Vyšohlíd se na svém prvním turnaji (mimo přebor školy, kde proháněl i deváťáky) pral nejvíc se svým nadšením (a z něj pramenící zbrklostí). V tomhle ohledu se ale postupně zlepšoval. Navíc se mu povedlo vyhrát i partii, která byla neuvěřitelně divoká i na poměry spodních šachovnic. Tři body ze sedmi jsou start více než solidní. V předposledním kole už vyhrál s přehledem, v posledním prohrál se zkušeným soupeřem se ctí.

Eliáš Vyšohlíd

Rozjezd

Nový formát si prošel testem v Neratovicích a pro Martina se návrat do dějiště dubnového vyvrcholení KPŽD od prvního kola nesl v duchu deja vú. Znovu soupeř z Lysé nad Labem a i tentokrát Martin s širokým úsměvem ohlásil, proč že se to (asi samo) nějak nepovedlo – tentokrát někde ztratil tolik materiálu, že nerozehraný soupeř pozici přivedl k patu. V poměrně krátkém turnaji tahle ztracená půlka citelně chyběla a to měl chybět bod celý.

Když jsme si vysvětlili, kolik dní školní výuky zameškají účastníci Mistrovství Čech, opřel se v druhém kole Martin do krajského přeborníka do 8 let výrazně zodpovědněji a s výhrou neměl problém.

Soupeřka ze třetího kola měla ratingově patřit k favoritům, ale tentokrát neměla den. Martinovi nechala stát figuru hned v zahájení. Taktická ztráta dámy na sebe nenechala dlouho čekat. V posledním kole na poslední šachovnici sice vyhrála, ale po svém Df3 v samém úvodu parti se tam s Ester přetahovala dobrých pět minut. Až pak konečně zahrála šustrmat, který na šachovnici stál doslova celou partii.

První test nového nastavení tak přišel ve čtvrtém kole. Láďa Lažánek měl v nohách dlouhou přivyhranou partii s Vojtou Vrátným na prvním stole. Zatímco se na prvních dvou stolech před začátkem kola řešilo, jak je možné, že o bod přišel, o pět metrů vedle hledali těžce soustředění oba hráči. Martin začal zmatečně, ale zklidnil se rychleji než soupeř a brzy získal převahu, kterou proměnil v bod.

Pod reflektory

Hlavní cíl – postupové místo na MČech – se začal stávat reálným. Řekněme kulantně, že situace kolem přímých postupů nebyla příliš přehledná. To, že si Martin postup vybojoval už v Bílovci, jsme zjistili až po návratu domů. Pro partii s tradičním soupeřem (Honza Jílek) tak bylo o motivaci postaráno. Pro případ, že by to nestačilo, přesun z hlavní řady stolů do VIP zóny by nakopnul každého. Tentokrát se Martin vypořádal brilantně s překvapením v zahájení. V nejdelší partii kola postupně získal dvě figury a soupeř se vzdal.

Shark Cage, 5.kolo – 1.šachovnice Vojtěch Vrátný – Jan A. Urbánek; 2.šachovnice Jan Jílek – Martin Jelínek

Pak už čekala první šachovnice a hlavní favorit Vojta Vrátný, který měl jako jediný plný bodový zisk. Martin nehleděl na okolnosti a hrál svoje nebojácné šachy. Svého krále měl v bezpečí, soupeřova krále ve středu šachovnice griloval. S každým získaným pěšcem se rozšiřoval hlouček diváků, kteří si uznale šeptali. Favorit bránil pečlivě, ale Martin stejně tvrdohlavě přikládal další polínka. Nakonec si krásně vynutil výměnu do jasné koncovky a před posledním kolem se ocitnul ve vedení s půlbodovým náskokem před dvojicí pronásledovatelů.

Ještě ho ale čekal druhý z favoritů, Honza Urbánek. Partie se vyvíjela hodně podobně. Tentokrát ovšem byli pěšci navíc vyváženi nevýhodou kvality a na šachovnici byly dámy. Pro Martina to byla třetí dlouhá partie v řadě, Honza se také rád projde po sále. Není divu, že chlapci prověřili i pozornost hlavního rozhodčího, který procházel okolo zrovna v momentě, kdy byly obě židle prázdné zároveň.

Nakonec ale zápletka plně zaujala oba z nich. S ofenzívou to Martin tentokrát malinko přehnal a příliš se snažil najít nějakou taktiku (možná spíš rovnou mat) místo snahy o prosazení pěšce. Pak stačilo sevření drobně polevit a do protiútoku najednou přešel soupeř. Slabá poslední řada, kterou se marně snažil využít Vojta, se tentokrát opravdu stala pastí. Černý král sice měl únikovou cestu, ale ta jej dovedla jen do matu pěšcem na h6.

Po vlažném začátku si tak Martin vybojoval pozici mezi nejlepší trojicí, která zaznamenala po jedné prohře pouze ve vzájemných zápasech. Ačkoli měl nejlepší pomocné hodnocení, ztracená půlka znamenala bronz. Mezi šestibodovými o vítězství Vojtěcha Vrátného (JOLY Lysá nad Labem) rozhodla lepší vzájemná partie proti Janu A. Urbánkovi (Šachy Polabí).

Chess-results