mládež
Klatovy 2025
9. 7. 2025 | 
Autor Jak bývá již dobrou tradicí, i letos jsme vyrazili na týdenní OPEN turnaj do Klatov. Skladba byla jako vždy pestrá, nejmladšímu bakovskému hráči bylo 8 let, nejstaršímu 70. Celkově hrálo 13 bakovských šachistů v turnajích A, B a C. (Věkové rozložení: 8,13,15,18,18,18,38,43,48,56,56,64,70).
Pobyt jsme si všichni užili, byť na cyklistiku bylo až dost teplo. Odvážní jedinci přesto dojížděli do hrací místnosti téměř denně, ti méně odvážní přesedlali do aut. O to více jsme využívali bazén u penziónu. Pobyt zpestřila prohlídka Plzeňského pivovaru, Dinopark i cyklovýlet do Velhartic. O kila navíc se jako již tradičně postaral svojí vynikající kuchyní Zdeněk Šťastný, který nám na penzionu zajišťoval tolik nutné zázemí. Zdeňku, ještě jednou velké poděkování ode všech.
Nyní již k šachovým výsledkům:
Turnaj A (elo nad 1800 a výjimky s nižším elo) hrál Martin a Honza
Martin Richter odjížděl spokojen, poté co otočil partii s Danielem Vo, desetiletým talentem, tak s hráči s elem kolem 2100 hrál vyrovnaně. Celkový výsledek trochu zkazila prohra v posledním kole, kde Martin v mírně lepší pozici odmítnul nabízenou remis, aby po dvou dalších tazích zahrál rozhodující chybu založenou na neúplném propočtu. Přesto spokojenost. Honza Paldus bojoval statečně na zadních šachovnicích, i on může být s celkovým výsledkem oproti loňskému roku spokojen.
Turnaj A:
Martin Richter 34.místo ,38.nasazený, 4 body, + 5,2 elo bodu
Jan Paldus 54.místo, 55.nasazený, 3 body, – 3,0 elo bodu
Chess-Results Server Chess-results.com – O pohár města Klatov A – Rodenstock open
Turnaj B:
Nezdravá spotřeba – KP mládeže jednotlivců (Mšeno)
S bílkovinama je problém všude. Někde je jich moc a někde málo.
(MUDr. Numira Cassa Thombo from Bujumbura alias Mireček)
Podobně jako loni, vynesly turnaje Regionální žákovské ligy dvěma našim hráčům místo v závěrečném mládežnickém turnaji sezóny. Po oddělení kategorie H10 se Martin Jelínek dokázal letos kvalifikoval i mezi staršími do kategorie H12.
Matěje Šťastného, který z mládežnických kategorií odrostl, měl nahradit Štěpán Mudroch. Jeho 14.místo v kategorii H12 bylo ještě postupové, ale z termínových důvodů se omluvil. Druhým hrajícím členem výpravy tak byl Tomáš Martínek, který se rapidům spíše vyhýbá, ale jeho výkony v klasice mu opět vynesly divokou kartu Komise mládeže.
S bílkovinami bylo vše v pořádku. Obědy u Zlatého lva našim hráčům evidentně svědčily, po oba hrací dny přicházely výhry kolem poledne. Nezdravá spotřeba času ale měla na výsledky vliv rozhodující.
Kategorie H12
Martin jel do Mšena v zásadě zbytečně, od běžných rapidů RŽL se jeho turnaj nelišil. V prvním kole prohrál ještě jakžtakž soustředěný, ale výsledek potvrdil jeho předturnajový pocit (bude to nuda). Po obědě tedy zrychloval. Dvěma výhrami si sice vysloužil kvalitního soupeře – až příliš kvalitního i za normálních okolností. Bohužel jen do čtvrté klasické partie v jednom dni, kdy už měl nárok mít hlavu vypnutu.
Martin Jelínek
V neděli ráno odehrál jedinou kvalitní partii proti Honzovi Chaloupkovi. Spolutáborník z Alfonsky (přihlášky na letošní ročník jsou stále otevřeny) je jedním z mála vyvolených, k nimž má Martin dostatek respektu, aby neodehrál celou partii na přídavky.
Po porážce v čestném boji už vyletěl i hlavní jistič. Ve zbytku dne už s ním byla rozumná řeč jen o tom, zda si při výhře na hodinách naklikal osm minut nebo jen šest (soupeř se snažil, ale i tak se mu přihodil nepřípustňák). Tři body ze sedmi partií, šachový přínos marginální.
Kategorie H14
Tomášovi fanoušci nemuseli na první chybu čekat dlouho, povedla se mu v prvním tahu turnaje. Dál pokračoval pomalu a nekoncepčně, tlak narůstal – psychický i časový. Když se ve 14.tahu rozletěla jeho pozice na tisíc kousků, měl už na hodinách méně než polovinu času a i pak už šlo všechno z kopce.
V druhém kole byl na pěti minutách už ve 20.tahu, tam ale nečekanou hrubku zahrál soupeř a příštích 50 tahů mi i přes výhru dalo námět k rozboru, jak se na hru v časové tísni podívat z nadhledu. Kombinatorické cvičení o tom, že i když je každý tah snadný, udělat jich bez chyby velké množství není pravděpodobné, bylo pro zbytek turnaje prorocké.
K časovce se Tomáš nedostal jen ve třetím kole, kdy soupeře smetl ve vydařené miniatuře. Oboustranně kvalitní bylo čtvrté kolo proti Lence Kváčové, které bylo odvetou za maratón z říčanského srazu KPŽD (tehdy taktéž ve čtvrté partii dne). Od dvacátého tahu ale situace na hodinách přestala být tak vyrovnaná, jako pozice na šachovnici. O deset tahů později už časová tíseň prošla dveřmi. Ještě než se stihla usadit, zapomněl Tomáš evakuovat dámu ze soupeřčina rohu ringu a bylo rozhodnuto.
Neděle
V nedělním ranním kole bylo rovné zahájení spíše výsledkem šťastného vyvážení oboustranných nepřesností. Pak ale Tomáš získal pěšce a aktivní figury s tradiční kompenzací (horší čas). Soupeř strávil přes deset minut nad jedním tahem (nepovedeným, leč nepotrestaným). Hned v příštím tahu si vysloužil terčík za nepřípustný tah. Vše vypadalo rozhodnuté, ale zase to byl Tomáš, kterému nejdřív utekl všechen čas cedníkem, aby pak přehlédnul věž a partii ztratil.
Tomáš Martínek
V šestém kole se Tomáš pustil do dobrodružství, když si vzal kvalitu, za kterou měl soupeř útok. Ten ale nebyl přesný, materiál Tomášovi zbyl a postupně naskakovaly i úroky, takže vzniklá pozice se hrála dobře i s pěti minutami na hodinách. Tak dobře, že další přehlédnutí věže partii nestálo, to už se spojení pěšci rozběhli do dámy.
Sedm klasických partií za víkend je moc i na starší žáky. To tentokrát předvedl Tomášovi soupeř, kterému ze standardního zahájení vypadl jeden tah. V šestém tahu z toho byla handicapová partie s jezdcem navíc. I tu dovedl Tomáš až k pěti minutám, ale tentokrát bylo vše pod kontrolou.
Výsledky
Mít tak kouzelný mlýnek, semleli bychom ty dva dohromady a vypadli by nám dva adepti na medaile. Bez mlýnku oba až do šestého kola střídali výhry a prohry stejně, jako se v tenisovém tie-breaku střídá podání. Pohybovali se tak celou dobu uprostřed startovního pole.
Tomáš (11. nasazený) rytmus dodržel do konce, odměnou mu bylo 14. místo a tedy i jedna z patnácti věcných cen. Martin (22. nasazený) má v této kategorii na vylepšení 31.místa možná ještě tři pokusy.
Mlýnek nemáme, tak budeme v příští sezóně trpělivě a postupně hlavy nastavovat. Tedy, začít můžeme už příští týden na Fide Open Klatovy.
Tags:
Rovnostářská společnost – KP mládeže rapid (Konětopy)
Titulek neodkazuje na dějiště. Loňskou chodbu socrealistického kulturního domu jsme vyměnili za kapitalistickou vesnickou hospůdku, kde byl sál plně k dispozici šachistům.
Odkazuje na výsledky. V sedmi kolech jsme sice zaznamenali sedm bodů. ale vzhledem k tomu, že naše výprava byla dvoučlenná, nejednalo se o úplnou díru do světa. Zůstali jsme pěkně v řadě. Ale ani na tom ještě není nic zvláštního. Zůstaňte u svých přijímačů.
Kategorie H12
Nejstarší kategorii H14 jsme neobsadili, v prostřední kategorii si Štěpán Mudroch měl možnost vyzkoušet, co ho čeká po prázdninách. Po přechodu mezi starší žáky bude v turnaji patřit k nejmladším, tak jako v Konětopech. Výsledkově mu generálka vůbec nevyšla, ale herně to bylo lepší. Už před turnajem byl zjevně nerozehřátý a hodně pomalu hrál i v prvním kole. S nejtěžším soupeřem dne se dostal do lepší koncovky, ale s pouhou minutou na hodinách. Partie ještě zdaleka nebyla rozhodnutá a Štěpán logicky v časové tísni chyboval a prohrál.
Ve zbytku turnaje už s časem hospodařil lépe, ale to je vždy na úkor pozice na šachovnici. Tedy, pozice míval slušné, ale nakonec z nich dokázal vytěžit jen dva body. O dobrou pověst našeho okresu se postaral Marek Čančík z TJ AŠ Mladá Boleslav, který se z druhého místa kvalifikoval na podzimní MČR do Harrachova.
Kategorie H10
Dvě postupová místa byla pro Martina Jelínka dost vysoko položená laťka. Přímý postup měl jen Vojta Vrátný a do kategorie H10 tentokrát patřil i ročník 2015. Startovní listina byla opravdu silná i na začátku druhé desítky. Bohužel seznam soupeřů, před nimiž má Martin respekt, je pořád dost krátký.
První kolo ještě vypadalo (z hlediska soustředěnosti) nadějně, ale ukázalo se, že to bylo spíš srovnáním se zbrklým soupeřem. V druhém kole Martin porušil všechna pravidla zahájení dvojtahem dámou. Když ji soupeř napadl, začal poprvé v turnaji opravdu přemýšlet. Pravda, vymyslel, že je vhodné vyvíjet i lehké figury. Jenže při tom nechal stát na místě tu nebohou dámu. V dalším pokračování si slabou chvilku vybral i soupeř, který odtáhnul svázanou figurou a materiál se tak vyrovnal, což Martinovi v koncovce stačilo k výhře.
Pohled do sálu
Poučením z partie asi bylo, že po výhře se není třeba poučit. Viktorii Kammové po malé rošádě jednotahově odevzdal nejprve g-pěšce, pak h-pěšce a pak teprve začal bojovat. Ve skutečnosti ale bylo zřejmé, že jde jen o odkládání nevyhnutelného matu. V dalších kolech už kvalita hry stoupala (úměrně tomu, kolik času spotřeboval soupeř – na jeho čas se mu přemýšlelo lépe) a přibývaly body.
V předposledním kole si Martin zahrál na jedničce. Bojoval čestně, ale Vojtu Vrátného může porazit, ne porážet. Tentokrát si naivně vzal v mírně horší pozici otráveného pěšce, protože neviděl třítahový mat.
V závěrečném kole se zase potil jen soupeř, takže Martin zapsal solidně vypadající výsledek 5/7. Postupové šance byly jasně mimo dosah už před posledním kolem. Na pět bodů by se dalo postupovat jen při velké shodě výsledků, a to pouze s výrazně lepším pomocným hodnocením. Martin sice prohrál jen s medailisty (kategorie H10 i D10), ale jinak nepotkal nikoho ze špičky, což je určitě smůla z tréninkového hlediska. V rovnostářské společnosti skončil devátý, přestože ztratil jen půl bodu na vítěze (přesněji pětici vítězů).
Místa v Harrachově si vybojovali Jan A. Urbánek (Šachy Polabí) a Petr Hroník (KŠ Říčany 1925).
Medaile z Krajského přeboru H10 – tentokrát už z našeho
Letos se poprvé odehrál středočeský Krajský přebor jednotlivců HD10 odděleně od ostatních kategorií. Zkrácení tempa v postupové soutěži ze 45+0 na 25+5 nesklidilo na chodbě mnoho pochval od trenérů (logicky – Mistrovství Čech se hraje 90+30). Zato hráči se za něj postavili činy přímo na sále. Časová tíseň byla neznámým pojmem a turnaj utíkal rychleji než by měl.
Další novinkou bylo, že turnaj byl otevřeně otevřený (loni byl formálně uzavřený na kvalifikaci, ale míst bylo ažaž). To nám sice umožnilo vzít s sebou dva nadšené nováčky, ale náborovou funkci by asi mohl plnit raději KP v rapidu. V kategorii H10 už snad nemusíme předstírat, že hráči ještě neumí psát. Kdyby se snad někdo zapomněl kvalifikovat, podkladů pro rozdělení divokých karet už by se taky dalo najít dostatek. Myslím, že v současném formátu bude nový turnaj těžko hledat raison d’être nebo alespoň racje bytu.
Nováčci
Ester Vyšohlíd už měla za sebou jeden oficiální turnaj, ale po necelém pololetí v kroužku to ještě byla velká výzva. I tentokrát sehrála pár nadějných partií, ke konci turnaje už pozornost opadala a hrála hodně pasivně, což nikdy nebývá cesta k bodům.
Ester Vyšohlíd
Eliáš Vyšohlíd se na svém prvním turnaji (mimo přebor školy, kde proháněl i deváťáky) pral nejvíc se svým nadšením (a z něj pramenící zbrklostí). V tomhle ohledu se ale postupně zlepšoval. Navíc se mu povedlo vyhrát i partii, která byla neuvěřitelně divoká i na poměry spodních šachovnic. Tři body ze sedmi jsou start více než solidní. V předposledním kole už vyhrál s přehledem, v posledním prohrál se zkušeným soupeřem se ctí.
Eliáš Vyšohlíd
Rozjezd
Nový formát si prošel testem v Neratovicích a pro Martina se návrat do dějiště dubnového vyvrcholení KPŽD od prvního kola nesl v duchu deja vú. Znovu soupeř z Lysé nad Labem a i tentokrát Martin s širokým úsměvem ohlásil, proč že se to (asi samo) nějak nepovedlo – tentokrát někde ztratil tolik materiálu, že nerozehraný soupeř pozici přivedl k patu. V poměrně krátkém turnaji tahle ztracená půlka citelně chyběla a to měl chybět bod celý.
Když jsme si vysvětlili, kolik dní školní výuky zameškají účastníci Mistrovství Čech, opřel se v druhém kole Martin do krajského přeborníka do 8 let výrazně zodpovědněji a s výhrou neměl problém.
Soupeřka ze třetího kola měla ratingově patřit k favoritům, ale tentokrát neměla den. Martinovi nechala stát figuru hned v zahájení. Taktická ztráta dámy na sebe nenechala dlouho čekat. V posledním kole na poslední šachovnici sice vyhrála, ale po svém Df3 v samém úvodu parti se tam s Ester přetahovala dobrých pět minut. Až pak konečně zahrála šustrmat, který na šachovnici stál doslova celou partii.
První test nového nastavení tak přišel ve čtvrtém kole. Láďa Lažánek měl v nohách dlouhou přivyhranou partii s Vojtou Vrátným na prvním stole. Zatímco se na prvních dvou stolech před začátkem kola řešilo, jak je možné, že o bod přišel, o pět metrů vedle hledali těžce soustředění oba hráči. Martin začal zmatečně, ale zklidnil se rychleji než soupeř a brzy získal převahu, kterou proměnil v bod.
Pod reflektory
Hlavní cíl – postupové místo na MČech – se začal stávat reálným. Řekněme kulantně, že situace kolem přímých postupů nebyla příliš přehledná. To, že si Martin postup vybojoval už v Bílovci, jsme zjistili až po návratu domů. Pro partii s tradičním soupeřem (Honza Jílek) tak bylo o motivaci postaráno. Pro případ, že by to nestačilo, přesun z hlavní řady stolů do VIP zóny by nakopnul každého. Tentokrát se Martin vypořádal brilantně s překvapením v zahájení. V nejdelší partii kola postupně získal dvě figury a soupeř se vzdal.
Shark Cage, 5.kolo – 1.šachovnice Vojtěch Vrátný – Jan A. Urbánek; 2.šachovnice Jan Jílek – Martin Jelínek
Pak už čekala první šachovnice a hlavní favorit Vojta Vrátný, který měl jako jediný plný bodový zisk. Martin nehleděl na okolnosti a hrál svoje nebojácné šachy. Svého krále měl v bezpečí, soupeřova krále ve středu šachovnice griloval. S každým získaným pěšcem se rozšiřoval hlouček diváků, kteří si uznale šeptali. Favorit bránil pečlivě, ale Martin stejně tvrdohlavě přikládal další polínka. Nakonec si krásně vynutil výměnu do jasné koncovky a před posledním kolem se ocitnul ve vedení s půlbodovým náskokem před dvojicí pronásledovatelů.
Ještě ho ale čekal druhý z favoritů, Honza Urbánek. Partie se vyvíjela hodně podobně. Tentokrát ovšem byli pěšci navíc vyváženi nevýhodou kvality a na šachovnici byly dámy. Pro Martina to byla třetí dlouhá partie v řadě, Honza se také rád projde po sále. Není divu, že chlapci prověřili i pozornost hlavního rozhodčího, který procházel okolo zrovna v momentě, kdy byly obě židle prázdné zároveň.
Nakonec ale zápletka plně zaujala oba z nich. S ofenzívou to Martin tentokrát malinko přehnal a příliš se snažil najít nějakou taktiku (možná spíš rovnou mat) místo snahy o prosazení pěšce. Pak stačilo sevření drobně polevit a do protiútoku najednou přešel soupeř. Slabá poslední řada, kterou se marně snažil využít Vojta, se tentokrát opravdu stala pastí. Černý král sice měl únikovou cestu, ale ta jej dovedla jen do matu pěšcem na h6.
Po vlažném začátku si tak Martin vybojoval pozici mezi nejlepší trojicí, která zaznamenala po jedné prohře pouze ve vzájemných zápasech. Ačkoli měl nejlepší pomocné hodnocení, ztracená půlka znamenala bronz. Mezi šestibodovými o vítězství Vojtěcha Vrátného (JOLY Lysá nad Labem) rozhodla lepší vzájemná partie proti Janu A. Urbánkovi (Šachy Polabí).
Stoprocentní Jarní rošáda v Mladé Boleslavi
Netradiční termín mezi květnovými svátky se u posledního turnaje letošní RŽL negativně podepsal na účasti. Nešlo jen o kvantitu. Vzhledem k souběžně konanému krajskému soustředění v Říčanech chyběla řada obvyklých favoritů. Na druhou stranu si v nepopulárním termínu našli čas na turnaj v Mladé Boleslavi hráči pražského klubu z Újezdu nad Lesy. Ti rozhodně zvedli kvalitu hry v turnaji mladší kategorie.
Bakovská výprava se ráno ze zdravotních důvodů scvrkla na dva hráče, kteří si ještě před turnajem na krku vyzkoušeli medaile za 3.místo v D-skupině Krajského přeboru žákovských družstev. Pak už šli každý do jiné půlky sálu. Tomáš Martínek jako dvojka turnaje starších (po zimním resetu, kdy vypadl z rapidové Listiny osobních koeficientů, a povedených Bakovských dvojicích mu počítač přiřadil čerstvé Elo nezatížené minulostí). Martin Jelínek jako jednička mezi mladšími.
Starší žáci
Tomáš začal zvolna. S remízovým králem turnaje (5 remíz v 7 kolech) rozpůlil. To mu přihrálo nasazenou pětku (také úvodní remíza), se kterou prohrál. Z předposlední šachovnice se ale třemi výhrami propracoval na šachovnici první. Tam však narazil na krále výherního (7 výher v 7 kolech).
Kategorie HD14: zleva 2. Marek Čančík (TJ Auto Škoda Mladá Boleslav), 1. Unurbayar Munkhbayar (TJ Neratovice), 3. Tomáš Martínek (ŠO Sokol Bakov nad Jizerou)
Pěkný výsledek zajistila nejen výhra v posledním kole, ale především ztráty jeho konkurentů, kteří bojovali na předních šachovnicích. Na třetí místo v turnaji tentokrát stačilo 4,5 bodu. Tomáš měl samozřejmě horší pomocné hodnocení, ale stačilo to nejen na paté místo celkově, ale především na 3.místo v kategorii H14.
Mladší žáci
K naší výpravě patřila i Ester Vyšohlíd, která teprve v únoru začala chodit do šachového kroužku (v němž už se tou dobou dařilo staršímu bráchovi). Ten byl na biatlonových závodech, na které ještě Ester nemá věk. Vzala tedy za vděk náhradní variantou a ukázala, že vůbec nevadí, když má sportovkyně problém dosáhnout na druhý konec šachovnice.
V prvním kole se držela statečně, ve druhém měla pauzu, takže získaný bod jí do třetího kola přihrál znovu těžšího soupeře. Původně si k určené šachovnici ani sednout nechtěla. Když se ukázalo, že se nejedná o opakování soupeře z prvního kola, ale o bratra-dvojče, potrápila i druhého čtyřbodového soupeře. Pak už narazila na soupeře dokonce šestibodového (ten začínal prohrou s Martinem na jedničce), který už byl mimo její síly.
Pak už konečně přišla odměna za nevídanou odolnost a houževnatost v podobě první výhry na šachovnici. Od šestého kola už se ale logicky začala únava hlásit silněji než u ostatních. Další body už Ester nepřidala. Kdyby hrála se stejnými soupeři ráno, určitě by s prázdnou neodešla.
Ester Vyšohlíd
I Martin si kvalitně zahrál už od začátku. Po šestém kole jsme kroutili hlavou nad jeho kartou, ve které mělo všech šest soupeřů nahráno 4+ body. Pořád ještě bojoval s vlažnými starty. Do partie se zpravidla zakousnul až ve chvíli, kdy už neměl situaci úplně pod kontrolou. Jinak byl ale soustředěný, nepřípustňáky dělali jen soupeři a rozhodovaly většinou taktiky.
Někdy to bylo jen přehlédnutí soupeře. Kdo ale dohlédnul z prostoru pro diváky až k oknu, mohl ve třetím kole vidět i učebnicovou několikatahovou kombinaci na zisk rozhodujícího materiálu (téma odlákání krále od dámy) provedenou s lehkostí.
Těsně před zahájením posledního kola
I na první šachovnici už šla kvalita od sedmého kola směrem na jih. Hrát na devět kol je nesmysl. Že to v Praze chápou dokonce i samotní hráči, to jsem se dozvěděl, aniž bych se musel ptát. Došlo i na mat v třináctém tahu. Hrubka se nevyhnula ani Martinovi, když v posledním kole jednotahově odevzdal figuru, kterou měl v koncovce navíc. Draze nabyté zkušenosti z Bílovce už ale nesou ovoce. Nejen, že si i tentokrát dovedl vzít výhodu zpět. Příští chybu udělal soupeř a brzy poté překročil čas.
Výsledky
Martin tak vyhrál nejen svou kategorii HD10, ale i celý turnaj mladších žáků s bilancí 9/9. O půldruhého bodu za ním skončili Ondřej Morkus (ŠS Újezd nad Lesy) a Narandelger Munkhbayar (DDM Neratovice). Ti spolu remizovali a zbytek pole za sebou nechali o dalšího 1,5 bodu.
Kategorie HD10: zleva 2. Ondřej Chorváth (Šachy Polabí), 1. Martin Jelínek (Sokol Bakov nad Jizerou), 3. Sofie Crhová (Spartak Čelákovice)
Medaile z Krajského přeboru družstev mladších žáků
Hned na začátek je třeba upřesnit, že se nejedná o středočeský KP – ten ani letos neobsadíme. Do ZŠ Arnultovice v Novém Boru se ale sjelo úctyhodných 13 družstev. Velcí hráči Libereckého kraje – Zikuda Turnov i Desko Liberec – postavili po čtyřech družstvech a není divu, že boj o jediné postupové místo byl od začátku v režii jejich A týmů. Liberec ovšem přijel bez jediné registrované dívky (B tým hrál v šesti, ale bez nároku na postup do Harrachova), zatímco turnovské týmy obsadily všechny šachovnice.
Česká Lípa se podobně jako my v poslední době potýká s odchody mládežnických hráčů, ale alespoň písmenkové problémy řešíme vzájemnou spoluprací. Martin Jelínek tak vyjel za hranice kraje v úloze supermladíka a přispěl k tomu, že družstvo pořadatelského klubu bylo nasazeno jako turnajová trojka.
Rozjezd: Tři výhry
Image mezi turnovskými sousedy si začal budovat v šestém tahu prvního kola (nepřípustňák), přesto odstartoval dobře. I když o počáteční výhodu postupně přišel, za zápasového stavu 3-0 našel elegantní léčku a přivázal dámu k matové hrozbě. Silnější soupeř by mohl najít taktické řešení, které by udrželo rovnou pozici. V praxi bílý po krátké úvaze dámou uhnul a mat byl jednotahový. Zaváhal jen Martinův spolutáborník z Alfonsky Filip, který sice na jedničce soupeře matil, ale už chvíli hrál na přídavky. S patnácti vteřinami na hodinách zazmatkoval a z druhé strany šachovnice vyrobil nepravděpodobný pat.
V druhém kole nastoupla Česká Lípa proti Jablonci A. Na trojce se sešli hostující hráči, takže další turnovský soupeř. Partií tentokrát Martin prošel svižně a ležérně, ale pro slabou figuru soupeře si nakonec (s notným zpožděním) došel. Za stavu 2,5-1,5 dohrávaly netradičně spodní dvě šachovnice. Na obou jsme stáli na prohru. Jeden ze soupeřů zapomněl hlídat hodiny a klíčové vítězství nám přihrál praporek.
Celá výprava: Míša (4), Jáchym (2), Emil (5), Jakub (SM, hostoval v týmu Nového Boru), Filip (1), Martin (3, SM, H), Anička (6, D)
Třetí kolo bylo podobné prvnímu. Další turnovský tým, přehlédnutý šach a nepřípustný tah. Dámu naštěstí nešlo představit a tou dobou už po taktické přestřelce měl Martin rozhodující materiální výhodu. Po vítězství 5-1 už čekal první stůl. Šlágr třetího kola skončil na šachovnicích nerozhodně. Neobsazená šachovnice rozhodla o tom, že na jedničce čekal tým Zikuda Turnov A.
4.kolo: Česká Lípa 2-4 Turnov A
Soupeř zabloudil do nevýhodné varianty zahájení, ale když postrašil matem, nezbylo než odevzdat kvalitu a spustit vlastní drtivý útok při opačných rošádách. Při výměně jezdců ale soupeř zapomněl na mezišach, který zahnal jeho krále přímo do matové sítě. Zatímco Martin předchozí matovou hrozbu řešil zbrkle a nedbale, soupeř byl zkušenější a spotřeboval všechen čas na hledání věčného šachu.
Martin měl sice k dispozici dva úkryty, ale místo důkladné analýzy je hledal metodou pokus-omyl, což vedlo k trojitému opakování pozice. Soupeř si to neuvědomil a v rapidu by mu to stejně nestačilo, protože nakonec bílý král našel na h4 klid a podporu střelce. I přesto, že si Martin situaci ještě trochu sám zkomplikoval, tlak na černého krále už byl dostatečný.
Zápas na prvním stole s Turnovem A pod dohledem trenéra Jiřího Jíny
Místo sledování zbytku zápasu jsme si šli promluvit o tom, zda jsme na výletě nebo turnaji. Víc pozornosti si ale logicky získaly řízečky, které byly pro hráče připraveny mezi koly, na něž nám vyšly klíčové zápasy. Po čestné prohře 2-4 totiž čekal další favorit.
5.kolo Česká Lípa 2-4 Desko Liberec A
Zahájení začalo stejně slibně jako v minulém kole, ale taktická pozice Martina nezaujala. Na čerstvého libereckého krajského přeborníka U10 v rapidu si Martin vyhradil dvě minuty a čtyřicet vteřin svého času (přesně minutu nad rámec pětivteřinových přídavků). Dostal vidličku, ale pořád byl výrazně lepší. Jenže místo, aby vrátil materiál a drtivě útočil, zkusil první protiútok, který uviděl. Výsledkem byla ztráta věže za vazbu na dámu, která nefungovala, pár promarněných příležitostí k protihře a jednotahový pomocný mat. Hrozivá miniatura.
Před zápasem s Desko Liberec A
Ze čtvrté šachovnice znovu přinesl cenný bod Míša. Jeho fantastických 7/7 mu jasně vyneslo titul nejužitečnějšího hráče týmu. Ke kontumační výhře na dívčí šachovnici se ale nikdo další nepřidal. Po dvou solidních prohrách se silnými soupeři byl čas myslet na boj o bronz.
Dojezd: Na setrvačnost
V šestém kole se ze spodních pozic dostal na třetí stůl tým domácí základní školy. Sestavě logicky chyběla hloubka, ale ukázalo se, že na prvních dvou šachovnicích dokázal soupeř vyhrát. Martin čelil nepravidelnému zahájení, které odtahal schematicky, aniž by si všimnul alespoň zdarma nabídnutého pěšce (o taktických ziscích ani nemluvě).
Soupeř naštěstí nepředvedl nasazení o nic více a v bleskové partii nebyly jeho šance vysoké. Postupně poztrácel materiál a prohrál. Spodní řady svůj úkol splnily spolehlivě a po těsném vítězství 4-2 se o medaili rozhodovalo proti čtvrtému z turnovských týmů.
V posledním kole přímý souboj o bronz (Turnov B – Anetiny hvězdičky)
Martinův soupeř se rozhodl, že nejlepší cesta k medaili je ševcovský mat. Nějak to nedopadlo, tak sice udělal obligátních pět tahů dámou v deseti tazích, ale zůstal ve hře. Martin už měl svůj režim. Nastavený pěšec? Nezájem. Chycení dámy? Nezájem. Jednotahový mat? Nezájem. S aktivnějšími figurami to nakonec vyšlo i přesto, že dáma z h7 po očku koukala na jeho krále, který se neobtěžoval opustit e8.
Kromě Jáchyma, který se na dvojce celý den výsledkově trápil, v posledním kole vyhráli všichni a tým České Lípy výhrou 5-1 bezpečně udržel krásné třetí místo v Libereckém kraji.
Bronzová medaile: ŠK Česká Lípa – zleva Filip Kletečka, Jáchym Sláma, Emil Sdrzallek, Martin Jelínek, Anna Russová, Michael Marcinkovskij
Bez ztráty zápasového bodu vyhrál tým Zikuda Turnov A a kvalifikoval se na MČR. Na druhém místě skončilo družstvo Desko Liberec A.
Náš Zázrak na ledě (2025) – Osoby a obsazení
Naše parta, se kterou nepočítal nikdo (včetně nás samých), sice nevyrvala z rukou zlaté medaile sovětským „taky-amatérům“, ale stejně to byl příběh Hollywoodských rozměrů. Velikou shodou okolností jsme pro příští sezónu proklouzli do Krajské ligy. Do soutěže, na kterou zatím nemáme výkonnost. Zkušenosti z tamních těžkých zápasů nás k tomu teprve posunou. V téhle sezóně už nás čekají jenom titulky:
2 Větrolam – Patrik Abraham (0,5/12)
V září přijal roli náhradníka, který proti těžkým soupeřům zaskočí, aby si spodek soupisky mohl odpočinout a vršek zahrát proti přijatelnějším soupeřům. Odehrál všechny zápasy a v dubnu je z něj neformální kapitán družstva o jehož slovech mladší spoluhráče ani nenapadne pochybovat. Procentuální úspěšnost 4,2 % je nejspíš nejnižší nenulové skóre v historii soutěží družstev napříč ŠSČR. Přesně podle pravidel Hollywoodu přišel jeho drobný zisk za stavu 3-1 a na tabuli tak připsal poslední dva zápasové body, které se více než 24 hodin poté ukázaly postupovými.
3 Pilíř – Tomáš Martínek (6,5/12)
V ragby patří čísla 1 a 3 nejtěžším váhám, stejně tak tomu mělo být na naší soupisce. Matěj Šťastný patřil do týmu ročníkem narození, ale sociálně patří spíš k předchozí generaci, která už si zkoušela druhou ligu dospělých. Místo bodů dodal jen tři omluvenky. Tomáš tak odehrál druhou šachovnici a přesto přinesl nejvíc bodů z celého týmu. Proti soupeřům s Elo průměrem 1233 skončil nad čarou.
Patrik Abraham – Tomáš Martínek
4 Benjamínek – Martin Jelínek (5/12)
O hlavu větší soupeře porážel, od soupeřů větších o dvě hlavy sklízel uznání. V základní části klopýtnul jen v prvním kole, pak už tým podržel. Z MČR8 si přivezl blbou náladu a v nadstavbě tým podržel jeho. I on však v Neratovicích uhrál partiový bod, bez kterého by nám postup unikl.
Tomáš Martínek – Martin Jelínek
5 Joker – Jakub Zverec (0/1)
Mezi čtyřmi kandidáty na poslední místo v základní sestavě dostal přednost před třemi nováčky. Z party, která během loňského kalendářního roku postupně přestala chodit na tréninky, vydržel u šachů nejdéle. Nakonec i na něj dolehly chmury. Podle domluvy přišel odehrát ranní partii na domácím srazu. Postupně odevzdal všechny čtyři lehké figury, a na příští trénink už přišla jen omluvenka. Z žolíka se stal Joker.
6 Vlčák – Štěpán Mudroch (4/12)
Druhý supermladík v základní sestavě udělal během sezóny veliký pokrok. S lepší technikou přišlo i lepší sebevědomí (tím i time management) v rapidech, takže by si letos měl poprvé zahrát i KP jednotlivců. S vážným tempem nemá na rozdíl od kolegů potíže. Když šlo do tuhého, zakousnul se a nepustil. Spolehlivě tak nosil body především z těch dlouhých partií, na nichž závisel výsledek celého zápasu.
Josef Erben – Štěpán Mudroch – Martin Jelínek
9 Spojka – Josef Erben (5,5/10)
Přeborník ZŠ Bělá pod Bezdězem v září porazil i mladší, ale výrazně zkušenější Sáru Hašuľovou, čímž si vysloužil pozvánku do týmu. Výškovou převahu nad soupeři zpravidla využíval, ale občas se mu nevyhnuly velké chyby. Chyběl jen v době, kdy plnil roli levé spojky ve svém hlavním sportu (házená), dopoledne před tím neváhal přijet do Neratovic na otočku na jednu partii.
10 Parťák – Zdeněk Škoda (3/6)
Polovinou možných bodů přispěl i bronzový z bělského školního přeboru. Druhý příslušník generace online bleskovek se s vážným tempem srovnával ještě obtížněji než Pepa, ale také to dokázal se ctí. Jeho rychlý bod proti Vlašimi B nakopnul tým k nejcennější výhře sezóny.
Zdeněk Škoda (vpravo) na archivním snímku ze školního přeboru
11 Smolař – Jaroslav Palaczuk (3/3)
Když před rokem směřoval k rozpadu kroužek na 6.ZŠ v Mladé Boleslavi, Jára rezolutně prohlásil, že pokračovat chce s Martinem v Bakově. Mezi naše mladší žáky skvěle zapadnul, ale termínovník soutěže mu nepřál. Během obou turnajů základní části byl zrovna nemocný. Do nadstavby mohl naskočit aspoň na sobotu. Chybám se úplně nevyhnul, ale zahrál parádně. V příští sezóně ho čeká mnohem těžší práce v základu.
Štěpán Mudroch – Jaroslav Palaczuk
15 Neposeda – Jan Cicák (1,5/2)
Letošního nováčka jsme dopsali na soupisku pro nadstavbu. Při premiéře ve vážných partiích mu svítila očička stejně jako na prvním tréninku. Jeho nadšení nešlo ubrzdit, ale i soupeři mu nabídli příležitosti, kterých uměl využít. V neděli uhrál víc bodů, než zbytek týmu dohromady. Až přijde se zkušenostmi klid, bude oporou týmu.
Štěpán Mudroch – Josef Erben – Jan Cicák
Námět – Rodiče všech jmenovaných
Bez jejich zájmu a pochopení by to nešlo.
Scénář – Martin Richter, Petr Jelínek, Pavel Švejdar, Petr Kolman
Trenérský tým, který v této sezóně zajišťoval středeční přípravu.
Kamera – Pavel a Petr Švejdarové
Otec a syn se podíleli na hladkém chodu týmu za oponou. Vedle dopravy na venkovní turnaje zajistili i organizaci domácího turnaje včetně role rozhodčího.
Režie – Petr Jelínek (2,5/5)
Odkoučoval všechny zápasy, takže řešil pět nabídek remízy a zbaběle všechny přijal. Tři triviální už stály na šachovnici. Jedna volba v rozhodnutém zápase byla snadná. Druhá pozice byla pro zkušené oko prohraná, bylo by neslušné dárek odmítnout. O sestavě rozhodoval v jediném utkání, jedenáctkrát jenom napsal do zápisu přítomné ve správném pořadí. Nechápu, z čeho ho večer vždycky bolely nohy. Ale prý to stálo za to.
(c) ŠO Sokol Bakov nad Jizerou (+5 =0 -7; 29/72), 1977-2025
Postup (Nadstavba KPŽD – Neratovice)
Tvořit sestavy na finálový víkend soutěží mládeže bylo vzhledem k termínu přijímacích zkoušek na střední školy náročné. Pro náš úzký kádr plný deváťáků (a zálohu z páťáků) to byl úkol přímo adrenalinový – úterní verze počítala s odehráním sobotního trojkola ve třech hráčích. Naštěstí změny na poslední chvíli byly pozitivním směrem.
JOLY Lysá nad Labem C 2-4 ŠO Sokol Bakov nad Jizerou
První příležitost k chybám mívají tradičně kapitáni. V sobotu nastala v 8:15, když jsem do jednoho auta sesadil dva nejpomalejší hráče týmu. Zatímco skupina A dorazila po krátké zastávce na doplnění zapomenutých přezůvek bez závad, skupina B se řídila podle navigace. Délka zajížďky se s postupným převypravováním historky posouvala až někam k Plzni, jisté je jen, že jsme turnaj začali v zásadě dle plánu – tj. se čtyřmi hráči u šachovnice.
Přítomni zezadu: Abraham, Jelínek, Erben, Palaczuk. Dvojice Martínek, Mudroch je ještě na cestě.
Po čtvrthodince chlapci seděli všichni, ale za další půlhodinku už se zase hrálo na třech. Pepa, který obětavě přijel na jednu partii, odehrál 40 tahů v rychlém tempu a s bodem v kapse mohl zamířit na odpolední házenkářský zápas. Týmovou premiéru měl rychlou i Jára, který uplatnil převahu. Jenom Martin s úsměvem ohlásil, že neviděl mat, takže jsme vedli 2-1.
Soupeř podle papírových předpokladů srovnal na první desce, ale zbytek zápasu se vyvíjel příznivě. Štěpánova partie se protáhla na 80 tahů, ale koncovku měl zcela pod kontrolou. Tomáš našel taktiku, v odpovědi navíc soupeřka přehlédla šach. Po nepřípustňáku musela sice podle pravidla dotknuto-hráno zahrát nejlepší tah, ale to už čelila rozhodující materiální ztrátě a poměrně rychle se vzdala.
Šachy Polabí z.s. 2-4 ŠO Sokol Bakov nad Jizerou
Díky tomu jsme mohli všichni společně vyrazit na nedaleký Street food festival. I přes komorní rozsah akce se jednalo o práci pro ovčáckého psa. Nakonec se všichni v klidu najedli na čerstvém vzduchu a do prestižního zápasu s obdobně mladým soupeřem jsme nastoupili v lepší náladě. I přesto, že tentokrát jsme už opravdu šli hrát v pěti.
Zezadu: Abraham, Martínek, Jelínek, Mudroch, Palaczuk
Srovnání přišlo nečekaně rychle. Na třetí šachovnici se během čtvrthodiny vyměnilo několik dárečků, načež se Martinovi soupeř vzdal v pozici, která měla do rozhodnutí na míle daleko. Ve velké pohodě zahrál Jára, taktiky viděl lépe než soupeř. Vidličku v prohrané pozici nejspíš viděl i Honza Urbánek, rozhodně mu ale nedošlo, že po ní nebude následovat ztráta kvality, ale jednotahový mat.
Za stavu 3-1 byl tlak hlavně na Štěpánovi, ale na první šachovnici se Patrik vyrovnal s nevýhodou a v prohrané koncovce byl strojově přesný. Soupeř zahrál nevinně vyhlížející tah, který byl fatální chybou. Ta Patrikovi stačila, aby udržel remízu, která zápas rozhodla. Štěpán se tak nemusel trápit až do konce, za rozhodnutého stavu zápasu byli v rovné koncovce s remízou spokojeni oba hráči.
ŠO Sokol Bakov nad Jizerou 1-5 TJ Neratovice
Dlouhý den se na našem mladém týmu, který hrál bez střídání, podepsal podobně jako na podzim v Říčanech. Jára u toho tenkrát nebyl, takže nevěděl o co jde a vyhrál. Z ostatních vzdoroval přes hodinu jenom Patrik. Do tisku patři jen oficiální prohlášení, že jsme odjeli včas sbírat síly na klíčový zápas o postup do Krajské ligy.
Stejná sestava, odlišný výsledek.
Šachklub města Dobrovice 4-2 ŠO Sokol Bakov nad Jizerou
Na neděli se do sestavy vrátil Pepa. Stoprocentní Jára dostal podle plánu studijní volno. Šestou šachovnici obsadil letošní nováček Honza Cicák (to Jára už měl před vstupem do klubu za sebou dvě sezóny ve školním kroužku), kterého jsme dopsali až na poslední chvíli. Dobře jsme udělali.
Stejně jako v lednovém domácím zápase jsme spoléhali na spodní část sestavy, na prvních dvou šachovnicích byla převaha soupeře zřejmá. Pepa na pětce vyhrál naprosto spolehlivě. Honzík sice prošel kolem jednotahového matu v nejbližší možné vzdálenosti (místo šustrmatu dal na f7 vidličku jezdcem), ale jeho útok byl silnější než soupeřova protihra. Když i jemu pomohl soupeř nepřípustným tahem, Honzík jej naprosto zkušeně reklamoval a i tento soupeř se tváří v tvář ztrátě dalšího materiálu vzdal.
Vypůjčeno od soupeře. Úplně vlevo vedoucí družstva Petr Jelínek. Zdroj: Šachklub města Dobrovice
O osudu zápasu rozhodnul střed. Na obou šachovnicích bílý dřel a černý nonšalantně tahal na přídavky, na šachovnici však byl poměr sil nakonec jednostranný. Soupeř tak stav zápasu srovnal a i přes veškerou snahu se nám nahoře žádné překvapivé body tentokrát urvat nepodařilo.
ŠO Sokol Bakov nad Jizerou 0,5-5,5 ŠK Zdice
Ani v tomto zápase s výrazným favoritem nedošlo k překvapení. Honzík hrál rychleji než měl a utrpěl rozhodující materiální ztrátu. Ani soupeřce se však slabá chvilka nevyhnula a dámu vrátila. Pořád měla jasně vyhranou pěšcovou koncovku (šest zdravých proti dvěma dvojpěšcům a jednomu izolákovi), ale bojovnost ji opustila a tuhle nabídku remízy nešlo odmítnout.
Nedělní sestava, zleva Abraham, Martínek, Jelínek, Mudroch, Erben, Cicák
Hned po něm ale dohráli i Tomáš se Štěpánem, ani jeden se nedostal přes dvacet tahů. Martin i tentokrát vydržel u stolu rozumnou dobu, ale hodiny opět většinou běžely soupeři, který se potil pod útokem. Povedlo se mu mobilizovat zálohy a extra materiál mu zbyl až do konce (i s úroky).
Pepa přišel o věž a jeho pokus o protiútok už byl v kategorii zoufalých triků. Patrik hrál bez lehké figury, ale také bez dam, takže jeho soupeř měl obranu ještě klidnější.
Po rychlém a zdrcujícím průběhu jsme neratovický DDM kvapně opustili. Až doma nás tak zastihly výsledky ostatních zápasů, které skupinu zamíchaly tak elegantně, že našich šest bodů stačilo na třetí místo před trojicí týmů se čtyřmi body. A teď už také výsledky prvních lig, kde se všechny středočeské týmy udržely. V příští sezóně máme místo v osmičlenné Krajské lize.
V olympijském systému bychom skončili poslední.
Tímto se tedy pořadatelům omlouváme za absenci na vyhlášení výsledků.
V souběžně hrané finálové skupině si suverénně počínaly týmy Sokol Buštěhrad B a Spartak Čelákovice. Ve vzájemném zápase Buštěhrad B vyhrál tenisovým skóre a vrací se zpět do 1.ligy mládeže.
Mistrovství ČR do osmi let (Bílovec)
O víkendu se v Bílovci na Novojičínsku odehrálo mistrovství republiky do 8 let. Tamní kulturní dům zjevně pochází ze stejných dob jako dějiště zemského mistrovství Čech (mostecký Cascade). Pořadatelům z ostravského klubu TJ Slavoj Poruba se ale povedlo vytvořit útulné prostředí pro hráče i doprovod.
Martin Jelínek patřil ratingem mezi favority na vítězství, předvedenou technikou mezi reálné adepty na medaile a náladou mezi většinové pole, které přijelo strávit příjemný víkend se šachem. Dlouhý přesun jsme rozložili návštěvou olomoucké ZOO a večerní rozcvička na letně rozehřátém hřišti hned vedle ubytování naznačila, že před vrcholem sezóny vládne pohoda.
Kvalita hry v šachové části open-air posezení dávala tušit, že pohoda je větší, než by měla být. Takže jsme snad až příliš dlouho mluvili o tom, že na place nebudou pečení holubi létat do úst.
Skvěle načasovaná momentka ze třetího kola. Bílý zahrál 12.Je2-f4? a za chvíli dostane vidličku 12… d5-d4.
Sobota
První dvě kola Martin snadno posbíral nízko rostoucí ovoce, takže ve třetím kole zapomněl, že nejde o bleskový turnaj. Nemohu zveřejnit, co se stalo ruce, která se v jednu chvíli doslova přetlačovala se soupeřem o tlačítko na hodinách. V historii zůstane zaznamenána jen výhra proti soupeři, který se nakonec protlačil do první desítky.
Po obědové přestávce se Martin ke stolu vrátil soustředěný. Podle lidských měřítek ve čtvrtém kole přehrál budoucího mistra republiky. Zahájení postavil pěkně. I když jeho útok nebyl zrovna precizní, vyšla z něj nakonec taktika, kterou soupeř přehlédnul. S věží navíc už další útočný úspěch nezaznamenal, ale bezpečně vyměnil do pozice, kde už engine vybírá z vynucených matů ten nejkratší.
Jelínek – Bostl, bílý na tahu
Málokdo u partie najde 44.h4 (mat pátým tahem), protože lidské bytosti jsou zvyklé automaticky zahrát 44.Ve6+ (M7). Těžko říci, proč se Martin rozhodnul šachovat z nepřirozeného směru. Jisté je jen, že neviděl černou dámu. Po 44. Vf8+ Dxf8 ještě nebylo nic ztraceno.
Bílý je na tahu a spustil pěšcový masakr. Černý se znovu nadechnul až za stavu 4:1 a začal chvíli šachovat on. Místo, aby Martin dostal svou dámu do centra dění, začal místo ní zmateně představovat pěšce, což vyústilo v napíchnutí. Po druhé ztrátě těžké figury zapsal prohru, která otočila turnaj vzhůru nohama (nejen jemu).
Mezi dvěma body zlomu (probíhá 53.Kxg2). Černými hraje Tadeáš Bostl
I po porážce zůstal Martin na třetí šachovnici. Možná bude jednou vyprávět, jak měl na lopatě dva mistry ČR do 8 let za sebou. Madi Baltynov je mladší ročník a v Mostě ho ze stupňů vítězů sesadila až prohra v posledním kole. Detaily vzájemné mostecké partie ze čtvrtého kola nemáme, v Bílovci Martin rozehrál partii asi ještě otřesen.
Dostal šanci k zajímavému útoku a Stockfish se tentokrát tetelil blahem. Jeho hodnocení ale spočívalo na provedení opravdu komplexní taktiky, která je mimo hranice rapidu H8. Vyčítat si Martin může až přehlédnutí, které se stalo o pár tahů dál. Po něm soupeř výhodu nepustil a po druhé porážce bylo jasné, že vidina úspěchu mizí za obzorem.
V posledním kole dne už tradičně úroveň hry klesá, to se nevyhnulo ani Martinovi, který jezdcem skočil přímo do vidličky, ani jeho soupeři, který ji prostě neviděl. Rozhodla tak stejná situace na opačné straně desky a po prvním dni z toho bylo 4/6 bodů se slušným pomocným hodnocením (průběžně 13. místo).
Neděle
V neděli ráno přišel soupeř s partiářem a zapisoval tahy. V kontextu tohoto turnaje řídké, ale pochopitelné. U elektronické šachovnice výstřední. Asi měl jeho trenér pocit, že by měl zpomalit. Někdy ale nefunguje ani zpomalení. Martin začal dobře, ale partie se mu během tří tahů rozpadla a rozhodně to nebylo z nezájmu.
Nedělní ráno
Nad první hrubkou přemýšlel opravdu dlouho. Tak dlouho, až nejspíš prostě zapomněl, že táhne pěšcem, který už má jiný důležitý úkol. Soupeř neodpověděl přesně, tak mu Martin nastavil věže do vidličky. Soupeř příležitost odmítnul. Martin tedy druhou z věží uhnul – z deště pod okap – přímo do rány soupeřově baterii. To už přehlédnout nešlo a partie byla prohraná, do doby, než si soupeř nechal dát vidličku na krále a dámu, což konečný výsledek otočilo v Martinův prospěch.
Pěkné šachy byly vidět zase až v osmém kole. To už byl soupeř silnější a po Martinově drobné nepřesnosti v zahájení rozhodl celou partii postouplý pěšec, kterému Martin nevěnoval potřebnou pozornost včas. Když už byl oheň na střeše, řešil situaci nepřesně a prosazení pěšce ulehčil.
Poslední kolo naopak nebylo vidět nic. Soupeř zahrál naivně, rychle ztratil figuru a stejně rychle vzdal.
Výsledky
Celý ten turnaj byl až hrozivé deja vú zemského mistrovství. Stejné chyby, stejné známky. Nepřesvědčivá výhra ve třetím kole, dvě prohry v bojích o možnost sáhnout si na medaile. Stíhací jízda, která v předposledním kole nevyšla a šest bodů z devíti. V Mostě z toho bylo sedmé místo. Martina mrzelo, protože bylo připraveno šest krabic lega, realizační tým zase mrzelo to, že se hrálo o šest míst na příštím mistrovství Čech U10.
Ve dvojnásobně početnějším startovním poli republikového šampionátu Martin obsadil 11.místo. Asi uhodnete, kolik lákavých věcných cen připravili pořadatelé.
Fotografka Slavoje Poruba má zlatou ruku. Tentokrát v sobotu zachytila u stolku s cenami nejlepšího z těch, kdo k němu nepřišli v neděli.
Šest z deseti cen v chlapecké kategorii putovalo do Prahy, ale nečekaným vítězem se stal Tadeáš Bostl (Chess Club Písek). Nečekaným možná jen proto, že nestartoval v Mostě. Stříbro bral první nasazený Štěpán Hanyk (Unichess) – na MČech až jedenáctý po nedělní 0-0-0. Mistr Čech Denis Bobrakov-Timoškin (Oaza Praha) tentokrát v posledním kole na první šachovnici prohrál a bral bronz.
Poháry medailistům předával loňský vítěz – domácí odchovanec Damian Židek
Silné moravské kluby zůstaly pod vrcholem, stejně jako Středočešky, které braly všechny medaile na MČech D8. V Bílovci vyhrála Eva Tykalová (ŠK Sokol Klatovy) o vzájemnou partii před Gabrielou Sochorovou (ŠK ZŠ Horka nad Moravou). Třetí místo brala Lucie Martinkovičová (ŠACHklub Tábor). Do pořadí H8 nepromlouvali ani naši sousedé. Pro Středočechy bylo stropem 5 bodů s výjimkou Honzy Hložka mladšího (TJ Auto Škoda Mladá Boleslav), který drtivým finišem vystoupal na 5,5 bodu,. Jediným úspěchem našeho kraje tak bylo vítězství jeho tatínka v doprovodném turnaji Open.
Úspěchem našeho klubu pak zůstává, že o jedenáctém místě v republice můžeme referovat se smíšenými pocity.
Výsledky (chess-results), online přenos partií a fotogalerie pořadatele (zdroj fotografií užitých v článku)
Cestuje Jakub Beran časem?
K přípravě na mistrovské akce patří i důkladná motivace, proto jsem před nadcházejícím MČR do osmi let zabrousil do archivu bakovského šachového klubu. K mému překvapení je zřejmě na fotce datované 16. červencem 2016 zachycen v levém horním rohu Jakub Beran. Tehdy nadějný mladší žák se přímo před rozhodčím prochází ve své podobě z roku 2025:
Czech Open Pardubice 2016 (archiv klubu)
Protože ta partička, co si ani neumí srovnat stoly do řady, jsou bridžisté, napadlo mne, že bych na fotce teoreticky mohl být i já. Takovou černobílou košili jsem ale nikdy neměl. Světlo do celého případu vnesl až renomovaný historik šachu Edward Winter. Ten považuje následující obrázek za první známou fotografii, na které se nachází Martin Jelínek. Nebojte se použít zoom, šachista narozený v březnu 2017 je v té době samozřejmě velký nejvýše několik milimetrů:
Martin Jelínek v červenci 2016? (Autorka: Jana Erdeová, zdroj)
Martinova maminka už drží v ruce obálku s finanční cenou. Zdá se tedy logické, že bakovský fotograf ve svém unikátním souboru fotografií, opakovaně zachytil naši naději o celých několik hodin dříve. Snad ty fotky dobře zpeněží a koupí si lepší foťák, na kterém budou barevné košile opravdu barevné.
Tak Marťo, hodně štěstí v Bílovci.